Jako Don Quijote

si občas přijdu v průběhu rekonstrukce. Jako by jakékoliv úpravy byly jen větrnými mlýny, které ať do nich buším sebevíc se dál točí bez škrábnutí. Ale snažím se být strašně optimistická a vnitřně věřím, že to jednou bude hotové i když zatím je to skutečně boj.

Vždy když se totiž už už zdá, že by něco mohlo být hotové ukáže se, že je potřeba to udělat jinak nebo že to bude výrazně složitější než se plánovalo. Někdy mám chuť se doprostřed toho všeho bordelu tam posadit a usedavě plakat :-) bylo by to sice úplně na prd, ale třeba by mě to uklidnilo.

Od toho co jsem vám ukazovala naposledy se toho dost změnilo. Dá se říct, že jsem s tím už trošku pohnula, byť pořád to vypadá, že to nikdy nebude a termín stěhování jsem z dubna posunula na červen :-D

Hodně se toho změnilo, ukázalo se, že nejvíc práce nebude jen s kuchyní, ale i s koupelnou a tak to všechno dělám naráz a přestala jsem vytírat obývák. Postupně jsem kuchyň proměnila ve staveniště a dneska už by to tam nikdo nepoznal.

První lednový víkend jsme se s tátou rozhodli konečně zabetonovat díru pod sporákem v kuchyni. Koupil se betonový potěr v pytli, rozmíchal se v lavóru a šup s ním do díry. Jo až tak jednoduchý to bylo :-)

nejdřív jsme teda dali pryč linku aby jsme se k té díře dostali

 Díra...abych objasnila kde se vzala tak tam prý bývala jakási "mramorová" kostka, na které seděl starý sporák z padesátých let, prý se to tak prostě dřív dělalo a když se v baráku hromadně měnily sporáky tak se kostky odtloukly aby nové sporáky seděly výškově k lince, na té kostce to bylo nějaké vyšší totiž...

 ..papá se ukázal jako zručný betonovač....

   a tak po chvíli nebyla po díře ani památka

 hotovo...po třech dnech pochozí, po třech týdnech možno plně zatížit....

po osmi dnech....aneb mám krásnou, rovnou a jednotnou podlahu v kuchyni...boží! 

ok...ten chaos v kuchyni už tak boží není....zas ale, kdo z vás to má že? :-)    (věnujte zvýšenou pozornost dřezové skříňce, je fascinující jak je vyříznutá a jakou má vzadu "nohu" z dřevíčíčka :-) takové věci objevuju pořád)

Tak a kromě kuchyně jsem tedy také začala s koupelnou. A to natíráním vestavěné skřínky na umyvadlem.

Zatím je ještě pořád trošku hnusná, ale až dostane nové větší zrcadlo a krásnou úchytku tak se to snad zlepší :-)

Ještě jsem začala umývat dlaždice v koupelně aby se mohly začít bílit spáry. Tolik špíny jako tam je na dlaždicích jsem v životě neviděla. Mám skoro podezření, že babička půjčovala koupelnu horníkům, protože jinak si to nedovedu vysvětlit :-)

Víc už nic, protože jsem byla moc v práci a hlavně ve škole a jelikož je před vysvědčením tak i když mám třeba volno musím ho věnovat referátům a pracím do školy. Tak práce na bytě trošku stagnují....a taky jsme měli firemní večírek, takže kocovina mě taky zbrzdila (stydím se), ale že jste to vy ukážu vám jako jediným jednu fotku z večírku.... 

jsem tam už trošku společensky unavená, ale naše báječné firemní tričko a klobouk ve kterém jsem se potom belhala ve tři ráno domů pěšky závějí asi 3 kilometry taky, a to je hlavní :-)

PS: Sehnala jsem známého, který mi udělá zásuvku. A dokonce profi, protože je to elektrikář a má mě rád a tak to bude za hubičku :-))