Moc toho nevim II.

Čtyři dny plné kultury

Stojím v Ústí na nádraží, sněží mi na hlavu zatímco čekám na vlak a napadá mě jestli to s tou kulturou nepřeháním když jsem byla 4 dny po sobě někde venku. A pak mi dojde jak hrozně jsem šťastná a vím, že jsem konečně našla co jsem hledala. Tak si to pojďme všechno nějak shrnout, ať z těch mých zážitků a štěstí, máte také něco vy. Přece si to nebudu syslit jen sama pro sebe.

Houpací koně - Lucerna Music Bar 11.12.17

Letos naposledy. A bylo to...nepopsatelné. Atmosféra skvělá. Energie. Chemie. Všechno to tam bylo a skvěle to fungovalo. TOP. Miluju Lucerna Music Bar, ale dobře nazvučený koncert aby tam člověk pohledal, ale tahle parta to dokázala. Bylo to skoro jako za mlada, stejný podnik, stejná kamarádka, foťák, párty etc....jen jiná kapela, žádná vodka a domů jsme dokázaly dojít každá po svých...přece jen jsme zestárly, ale i tak jsme si to parádně užily a doufám, že to zase někdy zopakujeme.

Moc toho nevim I.

Pozvánka na Vánoční koncert projektu NITKY

Ráda bych vás všechny, mé milé čtenáře, pozvala na koncert Ondřeje Škocha, který se uskuteční v sobotu 16.prosince 2017 od 17 h v divadle MANA v Praze 10, Vršovicích.

Ondra Škoch a jeho hosté, zahrají v první polovině večera písně pro děti z připravovaného projektu "Pospolu u stolu" a poté přijde to nejlepší z projektu Nitky. Což jsou zhudebněné básně Suzanne Renaud v překladu Ondřejovy manželky Alice Škochové.

Hlídání pro děti je na druhou polovinu programu zajištěno. Zpěvem doprovodí Vršovická Scholla z kostela Sv. Václava.

Je to akce, která určitě stojí za návštěvu. Ondra je moc šikovný a talentovaný muzikant, obklopený stejně nadanými lidmi. Takže to bude zajisté kvalitní hudební zážitek!

http://www.nitky.cz

https://www.ondraskoch.cz/ 

http://www.vrsovickedivadlo.cz/ (tady se dají koupit lístky)

Banánová bábovka s lesním ovocem

Tentokrát vlastní recept. Na skvělou, šťavnatou a netradiční bábovku. Bez cukru. Tak nějak aspoň trošku zdravě. Ideální když vám doma zbudou banány, zhnědnou a vy nevíte co s nimi. Vyhodit je to škoda, ale sníst už to moc nejde. Teď už budete vědět.

Víkend na severu 17.-19.11.17

Zkracuji intervaly. Všimli jste si? Většinou jsem psala o akcích až s odstupem, abych vstřebala zážitky. Někdy to stejně nebylo k ničemu. Tak tentokrát dřív, než po měsíci. Třeba se časem propracuji až k tomu, že to dám do týdne. Uvidíme.

Jsem teď taková lovkyně zážitků. Ono taky o čem by ten život jinak byl. Seděla jsem teď docela dlouho doma na zadku, takže mám najednou pocit, že je potřeba to všechno dohnat. Leze to trošku do peněz, ale volbu jídlo vs. výlet teď momentálně vyhrává spíš výlet. Radši mám k večeři hlad, než bych si odpustila výstavu, koncert, nebo čtení. Nakonec i duševní potravou, jest člověk živ. (Jako bonus to není špatná dieta)

Pozvánka: Kryštof Kintěra - Nervous Trees

Zcela výjimečně pozvánka, ne jen vyprávění o tom co bylo a nebylo. Výstava Kryštofa Kintěry,  v pražské Galerii Rudolfinum, totiž rozhodně stojí za shlédnutí. Trvá až do 27.12. a vřele ji doporučuji k návštěvě. 

Pro můj pohled na věc a spoilery co můžete vidět, rozbalte článek.

Listopad

Utekl jako voda. Až mě to samotnou překvapilo jak rychle tenhle měsíc zmizel do nenávratna. Snad tím, že jsem zase začala chodit do práce? Možná. Uteklo to tak rychle, že jsem si skoro ani nevšimla a už je prosinec. Někdy si ten čas dělá úplně co chce.

Svatomartinské kuře ala kachna

Protože jsem se 11.listopadu akorát v nové práci školila na pokladně, prošlo mi pod rukou asi +100 kachen (husy nepřišly) a tak mi to nedalo a rozhodla jsem se taky dodržet svatomartinský zvyk. I když to bylo asi poprvé a jako většinu věcí v životě jsem si to zase udělala po svém. Ale já jsem na to sama a tak i celé kuře, byla výzva sníst. Ovšem recept jsem objevila tak skvělý, že se o něj musím podělit.