Dnes mi volal pan makléř a potvrdil mi byt. Večer budu podepisovat smlouvu. Jsem z toho bez sebe štěstím a nervozitou. Končí období hledání a nastane období stěhování. Všechno zabalit, připravit. Na nic nezapomenout. V tom obrovském množství věcí, které jsem za tři roky samostatného bydlení nashromáždila, nadlidský výkon. Vůbec nechápu proč mám tolik věcí. Asi jsem po dědečkovi sdědila sběratelskou vášeň :) Vzpomínám si jak když jsme po jeho smrti uklízeli chatu našli jsme v krabičkách od fotopapírů vylisované obaly od hašlerek. Přesně podle jeho životního hesla "Co kdyby se to někdy na něco hodilo". Našli jsme tam tehdy ještě spoustu dalších pokladů. Třeba starou vojenskou polní studnu (nefunkční samozřejmě), nepřeberné množství šroubků, matiček, kovových tyček a dalších nezbytností. Asi 30m koberce tzv. kokosáku ve kterém bydlely myši a vosy :) Sekerky všech možných tvarů a velikostí, pilky na všechny druhy materiálů, asi 10kg "medvědího hovna" a milion souprav na zpracování laminátu a neskutečné množství dehtu. Dědeček zastával názor, že co neopraví medvědí hovno, opraví laminát a dehet :) jo byla jiná doba, dneska všechno opraví lepenka nebo gaffa :-D
Já naštěstí (nebo boužel?) takové poklady při vyklízení bytu nenajdu, ale myslím, že mne opustí větší než malé množství oblečení, které už prostě nenosím a vím, že už nikdy nosit nebudu. Asi ho donesu holkám do práce, určitě se jim bude něco líbit, je škoda to vyhodit nebo rozstříhat.
Vlastně se na to stěhování docela těším, Janinka mi slíbila, že mi přijede pomoct. Janina a její břuch :) Pořád to její těhotenství nějak nestíhám. Přijde mi to jako včera co jsme se spolu stěhovaly do našeho prvního bytu a najednou je ona těhotná a bude se vdávat :) Zvláštní. Prožívám to jak kdyby to bylo moje vlastní těhotenství :) ultrazvuky, vyšetření...je to síla. Když jsme se viděly naposledy, sahala jsem jí na břicho když mímouš kopal a i když to zatím není cítit tak zvláštně to břicho vybrovalo :) Je to úžasný. Naprosto neuvěřitelný a nepopsatelný. Začínám se těšit na svoje vlastní těhotenství jednou. Jestli nějaké přijde.
Já největší nepřítel dětí jsem je začala mít ráda. Asi vážně stárnu. Ještě před rokem mi při slově "dítě" naskakovala mokvavá vyrážka :) a teď bych si klidně nějaké pořídila. Kdyby bylo s kým.
Ale to je asi to poslední co by mě zajímalo. Procházím teď nějakým divným obdobím kdy jsou mi chlapi fuk. Nikoho nehledám, však on se nějaký objeví. Pár vyhlídlích bych měla, ale bojovat se mi nechce. Oni jsou přece lovci, ne? Tak sedím, tvářím se jako plachá laň a čekám :)
Začala jsem dnes držet dietu (to by mé šance u mužů též mohlo zvýšit). Ráno jsem stála na váze. 71,5kg. Pevně věřím, že tentokrát už se na těch 60kg dostanu. Jsem racionální a vím, že mých vysněných 55kg nikdy nezískám. To bych musela přestat úplně jíst a strašně moc cvičit a to nehodlám, to zase mám svoje tělo ráda. 60kg bude tak akorát na velikost 38 :) Už aby to bylo, začínám být opravdu hodně naštvaná, že se vejdu do dvojích kalhot a jedné sukně :/
Žádné komentáře:
Okomentovat