Nevím proč v mém životě musí neustále něco končit a něco začínat. Proč musím pořád dělat radikální změny. Ukončovat a začínat kamarádství a podobně. Začínám toho mít pomalu plné zuby.
Procházím teď nějakým divným obdobím. Pořád jsem nemocná (po asi 4 dnech od dobrání antibiotik jsem znovu lehla s horečkami) a do toho jsem pořád v práci a začínám z toho už být vážně unavená. Tak nějak celkově ze všeho. Tak už ani nemám sílu nic řešit.
Dneska mi moje nejlepší kamarádka (tedy já ji za ní 8let považovala) poslala obsáhlý email ve kterém vytáhla většinu starých křivd, které jsme si už dávno vyjasnily a spoustu věcí, které se "nově dozvěděla" z dob, které jsou dávno pryč a ukončila jím naše kamarádství. Ukončila ho zhruba 14dní před svojí svatbou na které mi slibovala jak budu družička a na kterou jsme se společně těšily snad co se známe. A já nemám ani sílu se nějak obhajovat a řešit to. Na jak dlouho by to bylo zase v pořádku? Na jak dlouho by zase předstírala kamarádství? Na dva měsíce? Na půl roku? Za jak dlouho by zase přišla další hádka kvůli úplně stejným věcem? To je beznadějné. A tak jsem to vzdala. Mám i jiné kamarádky (snad).
Žádné komentáře:
Okomentovat