pondělí 21. června 2010

Kdo chce psa bít...

vždyť to znáte. Když prostě se sejdou dva pro které je někdo třetí nežádoucí vždy na něm vidí jen to špatné. Vždycky to tak je. Kdo říká, že ne, tak lže. Teď mám status nežádoucí já. Enyky benyky...občas mám vážně pocit, že v ženském kolektivu to tak funguje. Prostě se hodí los a na koho to padne ten se zrovna pomlouvá. Ten je potom nepřítel č. 1 a za dva měsíce je to zase někdo jiný...mám v živé paměti jak jsme s J. pomlouvaly L. a byla nejzlejší schizofrení magorka na světě. S L. o J. proběhlo to samé. Teď prostě L. a J. jsou největší kámošky, na svých blozích o mě mluví jako o "někom" protože přece nebudou jmenovat aby měly krytá záda. Aby pak vždycky mohly říct, že mluvily o někom jiném a že jsem sebestředná a vztahovačná a že bych si měla uvědomit, že se celý svět netoší jen kolem mě (jejich oblíbená věta, zvláště L.) Místo toho aby si třeba rovnou do nadpisu daly "Martina je svině a nemáme jí rády". Možná by bylo lepší normálně mi to říct, než hrát potutelné internetové hry, psát si blogy a stejně vědět, že se k tomu dostanu, nebo to dokonce psát s vědomím, že se k tomu dostanu a bude to tak nejlepší. Protože se při své povaze urazím a naštvu a ve své dotčenosti se s nimi přestanu bavit.
Pche....kolik nám je? 15? Občas se mi to tak zdá...já si tímhle příspěvkem moc na dospělosti a rozumnosti nepřidávám, uznávám, ale prostě nemůžu nereagovat.
Podle posledního příspěvku L. mám pocit, že strávily polovinu svatby jen tím, že mluvily o tom jak jsem jim ničila život a jak je jim teď dobře když ví co jsem zač a už semnou nemusí být. Že jsem pro ně udělala i spoustu dobrého je zapomenuto. Ale tak je to vždycky....svět se točí dál...budou jiný kamarádky a jiný pomluvy...

Žádné komentáře:

Okomentovat