Září

Neumřela jsem, ani se neflákám. Nebojte se. Jen mám za prvé problémy s internetem a za druhé (mnohem zásadnější) se zdravím, takže nejde všechno tak úplně podle plánu :-( A tak jsem trošku vynechala psaní za což se omlouvám. O hubnutí tentokrát jen krátce.
Začátek září byl super. Udělala jsem si zase svůj krásný plágram na zeď a jela dál.

Začala jsem cvičit Ripped in 30. Které mně opravdu moc nadchlo. Je to stejný systém jako u 30DS takže se zase cvičí na střídačku 3min cardio - 2min posilování - 1min abs (neboli břicho). Osobně mi to opravdu vyhovuje, protože se cviky často střídají a já tak nemám pocit, že dělám pořád dokola pořád to samé i když cvičím několik dní po sobě to stejné. Program je rozdělen na 4 týdny a další opravdu dobrá věc je, že se má cvičit pouze 5-6 dní a udělat pauza. Věřte mi, že je to o moc příjemnější pro svaly. Week 1 mi tedy ale přišel sám o sobě docela drsný, na to, že jsem vlastně měla odcvičený celý 30DS jsem to na začátku dala s jazykem na vestě, nedovedu si představit to dát jen tak po vstanutí z gauče. Ale pokroky se samozřejmě dostavily, tak jako vždycky, protože opakování je matka moudrosti ;-) Week 2 je dost masakr a já měla opravdu, ale opravdu velké problémy. Ty šílené kliky s přidáváním kolene opravdu nezvládnu. Po třech dnech přišel první zdravotní problém. Ozvalo se zápěstí. Od 13 trpím opakovaným zánětem šlach v zápěstí a loni se mi to vrátilo opravdu brutálně a já skončila na měsíc na ortéze a potom další měsíc rehabilitovala. Což jsem si po čtvrt roce ještě zopakovala. Od té doby ruka bolí jak kdy. Hodně to reaguje na počasí a hodně to reaguje na činnosti na které ruka není zvyklá. Takže třeba malovat jsem musela s bandáží, protože jinak bych druhý den nehnula rukou, ale že se to ozve u cvičení mě nenapadlo ani ve snu. Pamatuju si jak můj fyzioterapeut říkal, že mám posilovat ruce abych silou svalů odlehčila šlachám a tak jsem to považovala vlastně za správné. Jenže najednou to nešlo. Plank position se pro mě stala nesnesitelnou a ve chvíli kdy se mi podlomila ruka, jsem pochopila, že budu muset udělat pauzu. A tak to všechno začalo. Jednou bolavou rukou :-)
Namazala jsem zápěstí, stáhla jsem ho obvazem a tiše doufala, že bude líp. Druhý den mě začalo bolet v krku. Zápěstí se lepšilo, ale krk se horšil. Ne, že by to spolu souviselo :-D Léčila jsem se sirupy a čaji a zázvorem a vitamínem C a měla pocit, že to zabírá a je mi lépe. Minulou sobotu mi bylo dokonce tak dobře, že jsem začala naháněla kamaráda na pivo. V neděli ráno jsem se probudila s angínou. Tedy abych byla přesná s ANGÍNOU!!! Nemohla jsem ani pít, okamžitě jsem volala do práce, ať se mnou nepočítají a tiše trpěla (nahlas to nešlo, nemohla jsem ani dýchat natož mluvit). Doktorka mi další den řekla, že mám spálovou angínu a dostala jsem antibiotika. Nejenže mi bylo jasné, že mám po cvičení až do konce měsíce, ale na nějaké jídelníčky jsem neměla ani pomyšlení. Dokázala jsem pozřít jen zmrzlinu a i tu jen pomálu. Když jsem po třech dnech na zmrzlině dostala konečně chuť na jídlo, jediné po čem jsem toužila byly čínské nudle. Nebyla jiná možnost. A tak jsem jedla jen to na co jsem měla chuť a na nějaké zdravé jídlo neměla ani pomyšlení. Shodila jsem kilo a to i přesto, že jsem se živila víceméně jen perníky a zmrzlinou (to není dietní rada). Teď už je mi dobře, pomalu se vracím k normálnímu jídlu. Zítra dobírám atb. Cvičit začnu tak nejdřív za týden a opravdu pozvolna, spíš si asi dám nějaký ten týden s jógou než se zase vrhnu na Jillian. V tomto směru nehodlám nic uspěchat, do Rock for People na který jsem slíbila, že budu mít vel. 34 je ještě daleko ;-)


Protože není žádné before&after tak vám ukážu na závěr aspoň nějaká pěkná jídla, která jsem si vařila v prvních čtrnácti dnech když jsem zrovna nepodváděla, což jsem bohužel na začátku září trošku dělala :-) (stydím se) Už se úplně těším jak si zase začnu vařit tyhle mňamky.