(O tom jaká byla Vídeň, kam jsem jela na celý víkend, protože když už se tam táhnu tak přece ne jen kvůli koncertu, si budete moci přečíst v jiném článku.)
Koncert začínal ve 20h, moje představa, že se tu určitě žádný buchty nebudou rvát o první řadu byly úplně naivní. Nejsem jediná komu tenhle chlap přijde sexy :-) a tak jsem se spokojila s asi pátou řadou. Věkový průměr v klubu byl tak 40+ a já všechno jen ne zapadala. Asi mě to mělo napadnout. Styl který hraje není zrovna asi nejoblíbenější mezi námi pod 30. Navíc mu klukovi taky už bude 50 za chvíli tak kolik mladých holek by takového dědka chtělo :-) Nemůžu to brát podle sebe, já byla vždycky divná, svým způsobem zvrhlá a neměla jsem vkus na chlapy...hahaha
Dough Andrews jako předskokan byl skvělý. Opravdu dobré americké country z Wyomingu :-) Nato že týpek žije ve Vídni :-) Nejsem milovník předskokanů, ale tenhle bavil, koupila jsem si po koncertě jeho dvě desky a jsou skvělé. Já prostě tuhle hudbu můžu. Zajímavé bylo, že hrál od 19:30 do 20:00 kdy měl začínat hlavní koncert, takže hrál pro plnící se sál, ne pro čekající publikum.
Na hlavní hvězdu jsme si počkali o půl hodiny déle než byl plán. Takže mohl klidně ... ještě chvíli hrát. Ale přišlo mi trochu, že měli nějaké technické problémy podle toho jak tam technici od kytar běhali. Nakonec jsme se ale dočkali a byl to dech beroucí zážitek a já ani na vteřinu nelitovala, že jsem jela. I když mi to dlouho přišlo jako docela střelený.
Kiefer nejenom, že v reálu vypadá snad ještě víc sexy než v televizi, ale ještě je vtipný. Má krásnou angličtinu a výslovnost takže mu bylo perfektně rozumět (to se teda o všech hercích z US nebo UK říct nedá). K většině písní měl nějakou příhodu, nebo příběh o čem je, co mu evokuje nebo proč ji napsal. Takže to bylo celé takové přátelské a intimní až skoro rodinné. Jako bychom seděli někde v hospodě, on vyprávěl historky a prokládal je písničkami.
Kromě svých písní z čerstvé desky Not enough whiskey přidal ochutnávku desky příští a pár klasických amerických a jednu kanadskou píseň. Nevynechal ani Knocking on heavens door. Která je teda hrozné klišé, ale chápu že ji má rád a že chtěl aspoň u něčeho mít zpívající sál, protože, k mému překvapení, nikdo v sále jeho písničky neznal.Trochu jsem si říkala jestli jsem jediný punkáč co si ji stáhl na internetu a umí ji odpředu dozadu a zpátky. Např s ní moc ráda běhám, což by možná překvapilo i Kiefera :-D
Rozhodně tento koncert řadím do kategorie "životní zážitek pro vnoučata" i když asi nikdy nebudu mít žádná kterým bych to vyprávěla :-)
Závěrem už jen pár fotek a videí, ale ta atmosféra je obávám se nepřenosná ven.
https://youtu.be/qUr67V0VXuw
https://youtu.be/VZuTbX3dlW0
Žádné komentáře:
Okomentovat