Pamatuju si, že jsem byla tak překvapená, že jsem ani nedokázala reagovat. Jsem ráda, že jsem to nepsala tehdy hned, ale dávám to dohromady až s velkým odstupem kdy už jsem klidná, nemám chuť zabít ani jeho ani sebe a kdy se dá říct, že jsme kamarádi a všechno se to nějak uzavřelo a vyřešilo.
Dám vám radu: NIKDY NECHOĎTE S KOLEGOU Z PRÁCE! Tím spíš, když je to kolega se kterým děláte rok a celou dobu se nesnášíte :-)
Ne a teď vážně, NIKDY NECHOĎTE S KOLEGOU Z PRÁCE! Je vám to už dost jasné? Ne? Tak si to někam napište tuhle větu ať jí máte pořád na očích. Ono je to totiž strašně super, ale jen do chvíli než jeden z vás řekne "tak to ukončíme". To píšu jentak aby jste věděli. Dostávala jsem se z tohohle vztahu měsíc a půl. Nikdy v životě jsem se z žádného vztahu nedostávala tak dlouho. Bylo mi strašně, nesnesla jsem jeho přítomnost v okruhu deseti kilometrů, než s ním muset mluvit to bych radši šla do pekla a zase zpátky. Určitě to znáte, nechci na to moc vzpomínat. Pořád jsem se snažila tvářit v pohodě, ale nešlo mi se i tak cítit. Idiot zatracenej, ještě teď jsem na něj naštvaná za to všechno co se stalo a co mi řekl. Necita. To ve mě bude asi dlouho.
Občas na něj pořád myslím, jako na jednoho z mála a přitom si to ani trošku nezaslouží. A to spolu už ani neděláme.
A na závěr, ještě jedna rada....když vám někdo řekne, že to hlavní proč jste se mu líbili jsou vaše zrzavý vlasy, který ještě navíc nejsou zrzavý, ale červený takže silně pochybujete o jeho barvocitu je potřeba udělat jen jednu jedinou věc:
OBARVIT SE!!!
(jako bonus byla ofina, protože kdysi řekl, že patka, mi sluší víc)
Žádné komentáře:
Okomentovat