Poslední 4 dny volna.

Zjišťuju, že jsem nějaká nemožná s psaním zápisů. Vždycky si vymyslím něco o čem vám napíšu a potom se mi nechce, nebo nemám čas, nebo všechno dohromady. Takže se mi tu válí fotky a já už mám mezitím spoustu jiných fotek, které sem chci dát a přijde mi hloupé sem ty věci dávat s 14ti denním spožděním tak je sem nakonec nedám vůbec. Budu si asi muset udělat nějaký blogovací rozpis :-) něco jako, že zápis musí být do 24h od akce nebo tak :-) Nemáte nějaký fígl jak se donutit udělat post?

Píšu tohle v neděli těsně po půlnoci, takže až vstanu bude ještě pořád neděle a já budu mít poslední den volna. Měla jsem teď na poměrně dlouhou dobu víc volných dní. Od příštího týdne totiž najíždím na nový pracovní systém = 5dní v týdnu dělám, v sobotu jedu do školy a v neděli mám volno. Bude to náročné, ale snad aspoň trošku budu mít peníze.

Ve čtvrtek jsem byla s rodiči na houbách. Den před tím jsem se trošku přiopila takže jsem v lese barvou lehce splývala se stromy, ale co. Vzduch a pohyb byl na kocovinu lepší než všechny léky světa. Hub jsem našla hodně. Viz fotodokumentace. Moje máma se dala na focení hub a jak o tom pořád mluví tak mi to nedalo a zmohla jsem se taky zase po milionu let trošku na umění. Možná ještě začnu zase fotit.
Taky mě naši vzali do sekáče v Radotíně, ale o tom v samostatném sekáčovém blogu. Během dvou dnů jsem byla ve třech sekáčích a to už si zaslouží samostatný post. Obzvlášť když jsem tam sehnala tolik super věcí. Budete mi závidět :-P

V pátek jsem nakonec skončila v práci, protože bylo potřeba prodávat lístky na koncert. Každá stovka dobrá, ale já pak ještě jela na nákup a doma odstraňovala škody napáchané kočkami, takže do postele jsem se dostala někdy v půl druhé ráno. Ve čtyři zazvonil budík, že se mám začít balit směr Hlavní nádraží. Zvedla jsem se na záchod, usnula tam a probudil mě až pád z mísy na dlaždičky. Při pohledu na hodinky jsem zjistila, že mám na sobě pyžamo a tramvaj mi jede za dvě minuty. Vzdala jsem se. Takže jsem v tomhle pololetí poprvé nejela do školy :-( mám z toho trošku výčitky, protože jsem to tátovi slíbila, ale co se dá dělat. Zvažovala jsem jet tam na od druhé hodiny, ale únava byla silnější než já.
Tak jsem celý den zasvětila úklidu, vaření, praní a žehlení. V obýváku to teď vypadá jako v sušárně.

 

Zítra mě ještě čeká uklidit ložnici, vyluxovat, vytřít a umýt koupelnu a záchod. Musí to tu být krásné, potom už na to nebudu mít ani čas ani sílu.

Tak pac a pusu, pokochejte se houbovými fotkami a těšte se na sekáčový blog ;-)

 Moje matka jako lovkyně houbových makro snímků ;)